Historie plemene

Historie chodského psa sahá až zejména do 13. století, kdy na Šumavě v oblastech nejdůležitější cesty, vedoucí od Domažlic do Němec, střežili od nepaměti Chodové. Není třeba zdůrazňovat, že psi, kteří je vždy věrně doprovázeli museli být tvrdí, houževnatí, vysoce odolní. Vzhledem k tehdejší době nebylo povinností těchto psů jen pomáhat střežit a bránit dříve bavorsko-české pohraničí, ale byli rovněž využíváni k pastevectví, museli být schopní ve stopování při nezbytném lovu zvěře.

Jistě i každý školák zná kresby Mikoláše Alše, které doplnily román Aloise Jiráska "Psohlavci". Zejména tolik známá kresba, symbolika, vystihující Choda střežícího pozorně okolí, který má na sobě dlouhý plášť, chodský širák, v rukou čakan a majestát a u nohou sedící soustředěný pes. Rovněž symbolika psa na znaku pohraniční stráže, na titulní straně "Psohlavců" kresba M. Alše, znak skautské lilie – zde všude je znázorněna hlava ovčáckého psa s krátkým vztyčeným uchem a delší srstí, která je znázorněna především na krku a hrudi.

O chodském psu psal již Jindřich Šimon Baar ve svých vzpomínkách na slavnou historii svého rodného Chodska. Velmi autenticky psal, že toto velmi typově vyrovnané a houževnaté plemeno bylo údajně nejvíce rozšířeno v okolí vesnice Klenčí, což pokládáme za poslední dochovanou informaci.

Toto historicky doložené plemeno upadlo téměř v zapomnění, stejně tak jako další plemena, v poválečném období. Pouze několik nadšenců se pokusilo sestavit okolo roku 1948 návrh k uznání chodského psa Mezinárodní kynologickou federací – FCI. Z dochovaných ústních informací vyplynulo, že nebyli zcela jednotni v názorech ohledně některých základních standardních znaků. Bohužel se nepodařilo o tomto připravovaném návrhu nic bližšího zjistit a to ani z bývalého Ústředního klubu ovčáků se sídlem v Brně.

Počátky chovu

Na možnost znovuvytvoření chodského psa přivedl ing. Jana Findejse pan doc.ing. dr. Vilém Kurz (známý odborník v kynologii), který mu zaslal fotografie několika plemen, která by si zasloužila a měla reálnou šanci na svou regeneraci. Z těchto obrázků ing. Janu Findejsovi nejvíce učarovalo právě ovčácké plemeno - současný Chodský pes. Ihned podnikl první kroky, které měly vést k regeneraci chodského psa.

V roce 1984 byly v kynologickém tisku uveřejněny obrázky tohoto ovčáckého plemene s výzvou pro eventuelní majitele tohoto dochovaného ovčáckého plemene. Odezvou byl zájem několika čtenářů a kontaktovali se dva majitelé z Prostějovska s vědomím, že Chodského psa mají. Bohužel odezva čtenářů z oblastí Šumavy nebyla. Započala první fáze regenerace, kdy s ing. Findejsem úzce spolupracovala ing. T. Schmidtová. Následovalo odborné posouzení prvního páru, srovnávání s dochovanou dokumentací, písemnými materiály a dobovými kresbami. Základem pro znovuvytvoření starého, zcela jasně historicky doloženého, plemene byla fena Bessy, pes Dixi a o něco později objevený pes Blesk. Plemennou knihou ČSCH byla registrována první chovatelská stanice chodských psů "na Barance" pana Ladislava Hykla. Hlavním cílem regenerace plemene bylo odchovávat zdravé, velmi odolné a nenáročné psy, vysoce temperamentní s chutí do práce, výborné hlídače a společníky za každé situace a pro všechny kategorie zájemců.

V roce 1985 byl narozen první vrh (spojení Dixi a Bessy) v počtu 6 štěňat a následně v roce 1986 vrh druhý (spojení Blesk a Bessy) rovněž 6 štěňat. Za zmínku stojí, že v roce 1987 se představili poprvé chodští psi v Brně a následně v Rychnově nad Kněžnou. Skupina šesti chodských psů se v Brně setkala s velkým zájmem kynologické veřejnosti.

Následně od roku 1987 do roku 1992 bylo odchováno 35 vrhů. Po 5-ti letech od prvního vrhu chodského psa se použili postupně do chovu další regeneráty pro oživení krve, kteří odpovídali svým typem a vlastnostmi požadovanému záměru tvorby plemene. Šlo nejprve o "zkušební" vrhy a po zhodnocení jejich odchovů byli dle výsledků dále využíváni. Byly do dvě feny Dina a Brita a 3 psi Brix (zakl. III linie), Alex (IV. linie) a Harry (V. linie). V letech 1993-95 došlo k rychlému a výraznému zlepšení sjednocení typu chodského psa i ustálení kohoutkových výšek a to zejména díky přispění plemeníka Birri Chodský pes , který prokázal silnou "dědivou" sílu. S fenami různého krevního vedení i kvalit předával štěňatům perfektní typ, ideální výšku, dobrý pigment a bohaté osrstění. Jeho plemenná hodnota však není samozřejmě náhodná, poněvadž byl pokračovatelem svého perfektního otce Asana na Bylinkách a neméně kvalitního děda Bena na Barance.

Standard plemene

Země původu

Česká republika

Datum publikace platného původního standardu

28. 10. 1984

Datum publikace úředně platného standardu FCI

20. 02. 2019

Od 29.4.2019 je chodský pes prozatímně uznaným plemenem FCI

Použití

Všestranně pracovní pes

Klasifikace F.C.I.

skupina 1 - Psi ovčáčtí, pastevečtí a honáčtí, kromě švýcarských salašnických psů.
Sekce 1 - Psi ovčáčtí. S pracovní zkouškou.

Stručný historický přehled

Původ tohoto plemene je historický. Spisovatel Jindř. Šimon Baar popisoval ve svých dílech opěvujících Chodsko (v letech 1923-1924) psy z oblasti Šumavy, které nazýval "chodské". Tito typově vyrovnaní a velmi houževnatí psi měli za úkol střežit zemské stezky, bránit majetek svých pánů, pomáhali při pasení. S historií Chodska je spjato mnoho písemností i ilustrací. Již J.A. Gabriel ve své písemnosti o Chodsku z r. 1864 psal o tamním lidu s přezdívkou "Psohlavci" z důvodu, že měli na svém praporci jako znamení věrného strážce domu - siluetu hlavy typického ovčáckého psa s delší srstí na krku. Existenci dlouhosrstých ovčáckých psů, věrných pomocníků a strážců chodů, popisoval také spisovatel A. Jirásek ve svém románu "Psohlavci" doplněno ilustracemi od Mikoláše Alše.

Není možné samozřejmě tvrdit, že výše uvedené dokladuje původ současného Chodského psa. Pouze je historicky podložena existence formy ovčáckého psa ustáleného typu v místních podmínkách na území Čech.

Celková charakteristika

Středně velký pes ovčáckého typu s obdélníkovým rámcem těla. Má dlouhou srst s bohatou podsadou, která ho činí otužilým a odolným vůči povětrnostním vlivům. Vyniká harmonickou stavbou těla. Všechny tělesné partie jsou sladěny tak, že jako celek působí kompaktně a ladně. Charakteristické pro plemeno je postavení a nesení krátkých uší, elegantní linie dlouhé šíje a krku a dále bohatost dlouhé srsti. Jeho pohyb je lehký a volný. Celkový tvar těla od hlavy až po ocas je tvořen souborem ladných křivek.

Důležité propozice těla

Poměr výšky v kohoutku k délce těla má být 10:11
Hloubka hrudníku má být polovina kohoutkové výšky psa.
Délka čenichové partie má být o něco kratší, než je polovina celkové délky hlavy, tzn, že vzdálenost od stopu ke konci nosní houby je kratší než vzdálenost od stopu k týlnímu hrbolu.

Chování a povaha

Temperamentní pes rychlých, ne však překotných reakcí. Lehce učenlivý, pozorný, dobře ovladatelný, poddajný. Je skromný, nenáročný a houževnatý, je milujícím členem rodiny. Je nebojácný, pevných nervů a mimořádně ostražitý. Má výborné čichové schopnosti. Pro plemeno je typický temperament bez známek nervozity.

Hlava

Hlava musí působit ušlechtile a proporcionálně musí být úměrná k tělu. Nesmí působit příliš hrubě ani příliš jemně. Výraz musí vyjadřovat pohlaví.
Charakteristický jedinečný vzhled hlavy podmiňuje správné nasazení a nesení uší, jejich velikost, tvar a dlouhé osrstění.

Mozkovna

Je plochá a zvolna se zužující směrem k očím.

Stop: Výrazný, ne příliš ostrý ani jemný.

Týlní hrbol: Hmatný, ale nevýrazný.

Obličejová část

Čenichová partie: Je mírně kratší než mozkovna.

Nosní hřbet: Je rovný, téměř rovnoběžný s prodlouženou linií mozkovny. Směrem k čenichu se klínovitě zužuje.

Čenich: Středně velký, plný, černě pigmentovaný, nozdry otevřené.

Pysky: Pevné, suché, dobře přilehlé s uzavřenými kouty.

Nadočnicové oblouky: Jsou zřetelné, ale nevystupující.

Čelisti: Horní a dolní čelist jsou úměrné, silné a delší, postupně se zužující k čenichu.

Tváře: Hladké, dobře přiléhající, pod očima nepropadlé.

Zuby: Zdravé, silné, čistě bílé, v pravidelném postavení nůžkového skusu. Moláry na sebe přesně dosedají, řezáky se navzájem dotýkají. Chrup je úplný.

Oči: Středně velké, mandlového tvaru, mírně šikmo posazené. Nemají být vypouklé, ani zapadlé. Jsou lesklé, energického, avšak příjemného výrazu, barvy hnědé až tmavě hnědé. Víčka dobře přiléhají.

Uši: Krátké, vzpřímené, dopředu otočené, vysoko nasazené a blízko sebe postavené. Jsou trojhranné, se širší základnou, na hrotech bud zašpičatělé nebo lehce zaoblené. Ušní boltce jsou pokryty delší hustou srstí, která zejména u kořene a po okraji boltce tvoří štětky.

Právě charakteristický tvar hlavy s kratší čenichovou partií, správné nasazení, tvar a velikost uší s bohatým osrstěním určují správný typ plemene.

Krk

Ladně nesený a utvářený, delší, velmi pružný. Směrem k plecím se mírně rozšiřuje. Linie krku svírá s horizontální rovinou úhel 45°. Krk je pokrytý hustou dlouho srstí.

Tělo

Horní linie: Je pevná a rovná.

Hrudník: V průřezu oválného tvaru, jeho horní okraj je tupý, spodní zašpičatělý. Sahá po úroveň lokte. Žebra jsou mírně klenutá, ne však sudovitá.

Předohrudí: Ze předu širší, náležité osvalené.

Hřbet: Rovný, pevný, nepříliš dlouhý, v kohoutku lehce vyvýšený.

Bedra: Krátká, pružná, dobře vázaná, v jedné linii navazující na hřbet.

Břicho: Pevné, vtažené.

Záď: Začíná ve stejné výši se hřbetem a v mírně svažité linii, bez přechodu, směřuje k ocasu.

Ocas: V klidu a v pohybu je volně spuštěný v lehkém oblouku, při vzrušení zvednutý po úroveň hřbetu. Je bohatě osrstěný a dosahuje k hleznu. Umělé zkracování je nepřípustné.
Celková linie těla od hlavy k ocasu je tvořena souborem ladných křivek. Délka trupu má být o něco větší, než je výška v kohoutku.

Končetiny

Hrudní končetiny

Lopatka: Lopatka je správně šikmo uložená a ploše přiléhá. Kost ramenní je dlouhá a úhel, který svírá s lopatkou se blíží 90°.

Loket: Směřuje rovně dozadu, není ani vbočený, ani vybočený.

Předloktí: Je při pohledu z kterékoliv strany rovné, s dobře vyvinutým, suchým svalstvem.

Záprstí: Je pevné, dlouhé a nikoliv příliš strmé. Zadní stranu předloktí pokrývá přerůstající srst.

Pánevní končetiny

Obecně: Dobře zaúhlené v koleni i hleznu. Jsou při pohledu zezadu rovné.

Stehna: Silná, vydatně osvalená.

Hlezno: Silné, dobře zaúhlené.

Nárt: Je pevný. Kolenní a hlezenní klouby jsou dobře zaoblené. Zadní stranu stehen pokrývá přerůstající srst.

Tlapy: Středně velké, oválného tvaru. Mají pevné, pružné polštářky a klenuté, sevřené prsty s krátkými, silnými drápy. Polštářky a drápy jsou plně pigmentovány.

Mechanika pohybu

Přirozeným pohybem je nízký klus s diagonálním posunem končetin při zachování neměnné linie hřbetu. Chod je lehký, pružný a prostorný.

Kůže

Napjatá, v každé partii dobře přiléhavá. Pigment polštářku a drápu je černý, viditelné sliznice jsou tmavě pigmentovány.

Osrstění

Kromě obličejové části hlavy, hrotu ušních boltců a přední strany obou párů končetin, kde je srst krátká a hladká, pokrývá tělo lesklá, dlouhá, hustá, tvrdší srst. Délka srsti je od 5 do 12 cm. Má být rovná nebo jen lehce zvlněná, na krku a hrudi mírně otevřená, jinak přilehlá. Dobře vyvinutá podsada je kratší a měkčí. Ušní boltce jsou bohatě osrstěny. U kořene a po okraji jsou vyvinuty tzv. štětky. Zvlášť dlouhá srst se tvoří na šíji, hřbetu a dále na zadní straně stehna a nártu, kde je mírně praporcovitá. Ocas je hustě osrstěný a má na spodní straně dlouhou, mírně praporcovitou srst.

Zbarvení srsti

Černá až kovově černá se sytě žlutými znaky - s výrazným "pálením" - typ "black and tan". Čím jsou znaky sytější a výraznější, tím lépe. Jiné zbarvení srsti než černá se znaky je nepřípustné.

Znaky jsou vyvinuty:
- na okrajích a uvnitř ucha
- nad očima
- na lících, odkud plynule přecházejí na hrdlo, kde tvoří charakteristický půlměsíc
- na hrudi, přičemž hrudní znaky mají být odděleny od půlměsíce pod krkem
- na pánevních končetinách, a to na vnitřní a zadní straně stehna a od prstů po úroveň hlezna
- na hrudních končetinách po zápěstní kloub
- kolem řitního otvoru
mohou být navíc vyvinuty na spodní straně hrudníku, břicha a ocasu, mohou chybět na zadní straně stehna.

Přednost se dává znakům vyvinutým v předepsaných partiích, zřetelně ohraničeným a sytě vybarveným.

Výška a hmotnost

Výška: v kohoutku musí být: 52 až 55 cm u psa, 49 až 52 cm u feny.

Hmotnost: pes 19-27 kg a 17-24 kg fena.

Vady

Jakákoli odchylka od výše uvedeného popisu musí být brána jako chyba, jejíž závažnost má být stanovena v poměru k velikosti odchylky, také vzhledem k jejímu vlivu na zdraví a celkový vzhled a projev psa.

- čelní sklon není dobře vyjádřený
- slabé čelisti.
- kohoutková výška + - 2 cm oproti standardu (pes 50,51 a 56,57 cm, fena 47,48 a 53,54 cm)
- dlouhý nebo krátký hřbet
- nezřetelně ohraničené znaky
- znaky více rozšířené
- málo syté znaky
- malý bílý znak (v toleranci do 3 cm)

Závažné vady

- velké/dlouhé ucho, široce nasazené ucho nebo měkké ucho
- krátký krk
- sudovitý nebo naopak úzký hrudník
- vybočené nebo vbočené lokty
- strmě uložená lopatka
- prohnutý nebo klenutý hřbet
- vybočená nebo vbočená hlezna
- strmá záď
- drobivý chod, vázaný krok
- ocas stočený nad úroveň hřbetu
- kudrnatá srst

Vylučující vady

- agresivní nebo příliš bázlivý jedinec
- jedinec postrádající ušlechtilost, jedinec nedostatečně vyjadřující pohlavní dimorfismus
- kohoutková výška u psa menší než 50 cm a vetší než 57 cm a u feny menší než 47 cm a vetší než 54 cm
- jakékoliv odchylky od nůžkového skusu
- ztráta kteréhokoliv zubu (kromě PM1 a M3)
- dravčí oko (velmi světle žluté)
- svěšené nebo klopené ucho
- jiné zbarvení srsti než černá se znaky
- znaky vyskytující se mimo předepsané partie
- úplná ztráta znaků
- krátká srst nebo nedostatečná podsada

N.B.:

- Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata úplně sestouplá v šourku
- K chovu by měli být použiti pouze funkčně a klinicky zdraví psi s typickými znaky plemene

Povaha chodského psa

Chodský pes má živý temperament, rychlé reakce, je obratný, ale není zbrklý. Svůj temperament, ne agresivitu, nejlépe využije jako hlídač. Má vrozenou lásku k lidem, je přátelský, velmi kontaktní, a díky tomu i lehce ovladatelný. Nadšeně vítá většinu nabídnutých aktivit. Stejně však dokáže přejít z aktivity do klidu a ochotně bude ležet např.v restauraci pod stolem.

Hlavně když může být se svým člověkem!

Vyžaduje klidný přístup v období do ukončení puberty, protože patří k citlivějším plemenům. Tak z něj vyroste naprosto vyrovnaný a sebevědomý jedinec. Chybí mu tvrdost a není bezdůvodně agresivní. Nejen, že se ve valné většině případů dobře snáší s dalšími psy, ale neposkytnutí alespoň občasné možnosti kontaktu s nimi, jej velmi ochuzuje.

K dalším domácím zvířatům, pokud mezi nimi vyrůstá se chová přátelsky.

Velmi snadno se u CHP formou hry probouzí zájem o aportování. Má dobře vyvinutý kořistnický pud. Hračka je pak u mnoha jedinců lepší motivace použitelná při výchově a výcviku, než pamlsek.

Základem výchovy je u chodského psa hra, důslednost a pochvala. V žádném případě k jeho výchově ani výcviku nepatří tvrdost, dril, ani jednotvárnost.

Chodský pes má však také svoji osobnost a je bystrý a inteligentní a tak i když ví, že něco je zakázané (nežádoucí), obvykle to bez problémů dodržuje pokud ,,je na očích''. Pokud jej však majitel nemá na očích, může pro zábavu zákazy překračovat, což někdy vyžaduje od majitele vynalézavost.

Chodský pes je houževnatý, odolný i vůči nepřízni počasí. Celoroční pobyt venku mu přímo svědčí. Chlad snáší výborně. Ve slunném létě však je však nutné poskytnout mu stín.

Pokud však majitelům nevadí jeho dlouhá srst, může s nimi žít i v bytě. Ideálně ale v chladnější místnosti. A bude tam žít velmi rád, protože nejraději je, když může být ke svým majitelům co nejblíže. A tak i pokud žije na zahradě u rodinného domu, bude ve chvílích klidu vyhledávat místo, kde se cítí nejblíže ke své rodině a kde má o ní největší přehled. Špatné umístění boudy z tohoto hlediska může způsobit, že bude bouda nevyužitá, protože choďák bude raději ležet na holém betonu u francouzského okna, za nímž se jeho majitelé pohybují nejčastěji, nebo u vchodových dveří.

Chodský pes má rád svou rodinu hezky pohromadě. Také na vycházkách má sklon shánět ji dohromady. Je skvělým a spolehlivým parťákem i velmi malých dětí.

Díky své povaze je vhodný i jako první pes pro začínající kynology, i z řad teenagerů. Opravdu výborný rodinný pes, který využije svůj temperament při hlídání svěřeného teritoria, ale pokud si majitel přivede návštěvu, bude si užívat hlazení a bude i návštěvě s viditelnou radostí aportovat balonky a když se již návštěva bude chtít zabývat něčím jiným, lehne si a bude spokojený, že má možnost být uprostřed dění.

Vyjmenované povahové vlastnosti ve spojitosti s velikostí, hmotností, celkovou vyvážeností tělesných proporcí a ve spojení s chutí do jakékoliv aktivní činnosti, vynikajícími čichovými schopnostmi jsou hlavním důvodem toho, že chodský pes je velmi všestranný a vhodný k mnoha výcvikovým a sportovním disciplínám - od všestranného výcviku k různým alternativním kynologickým sportům.

Současný chodský pes a jeho pracovní využití

Velikost, hmotnost a celkově vyvážené tělesné proporce. A k tomu typické povahové vlastnosti a snadná motivace a chuť do jakékoliv činnosti, kterou chce majitel se svým psem dělat. Chodský pes je tak velmi všestranný a vhodný k mnoha výcvikovým a sportovním disciplínám - od všestranného výcviku k novým kynologickým sportům. Pro zkušené i začínající kynology. Chodský pes je skvělým rodinným psem, společníkem pro dlouhé procházky a temperamentním a spolehlivým hlídačem.

Všestranný výcvik

O všestranný výcvik je mezi majiteli chodských psů stále větší zájem. Svědčí o tom stoupající počet složených zkoušek. (https://www.kpchp.org/chpvykonzk.php)

I když v souhrnném součtu složených zkoušek převažují zkoušky základní, stále častěji se objevují složené všestranné zkoušky podle NZŘ, IPO, TART, nebo i zkoušky záchranářské.

Všestrannou vrcholovou zkoušku IPO 3 složilo již 11 chodský psů: Ch., JCh. Endy Bryvilsár, Dendy Stamo-Bud, Ch. Gar z Dašického zátiší, Garny Cidabro, Argo Donaldíno, Amaro od Studeneckých skal, Artea Vita canina, Ozzy z Dašického zátiší, Black z Janiny, Gass Stamo-Bud a Cessy z Melechovské stráně. Ozzy z Dašického zátiší se pravidelně zúčastňuje se svojí mladou paničkou MČR mládeže a v roce 2014 se stali mistry ČR mládeže a vicemistry mládeže stopařů. Ozzy z Dašického zátiší je prvním chodským psem, který pracuje u ozbrojených složek ČR na vyhledávání omamných látek. Ozzy opakovaně složil atest na vyhledávání OPL. Ch. Gar z Dašického zátiší reprezentoval plemeno na VZ podle IPO 3, a to na výběrových závodech MSKS v letech 2007 a 2008. Ch., JCh. Endy Bryvilsár se účastnil praktického zásahu při záchranné akci.

Stopařské zkoušky IPO-FH a FH 2 mají na svém kontě Arie od Koňské hřívy a Annie Velká Ledhuje. Obě tyto feny reprezentovaly chodského psa na stopařských závodech. V roce 2007 se umístily na předních příčkách na M MSKS stopařů podle FH 2 - Annie 2. místo a Arie 3. místo. Annie Velká Ledhuje v roce 2007 bojovala na MR stopařů podle IPO-FH. Arie od Koňské hřívy se také v roce 2005 účastnila M ČR stopařů podle IPO-FH a v roce 2006 VZ MR stopařů.

Arie od Koňské hřívy a byla prvním chodský pes se složenými zkouškami ZPS 2 a ZVV 3 (dnes už má ZVV 3 6 psů). Za zmínku určitě stojí také účast na MR stopařů SKS TART podle SPT2 Williho Prima Nova, dále účast Draga Gold Nova, který se zúčastnil mistrovství MSKS stopařů 2x po sobě a v neposlední řadě účast Lucatta Lukato Gold na MR ČR stopařů SKS TART. V letošním roce se Cessy z Melechovské stráně zúčastnila Mezinárodního mistrovství MSKS, kde obsadila 4. místo.

Z výše uvedeného vyplývá, že chodští psi mají vynikající čichové schopnosti. Jejich slabším místem vzhledem k jejich jemnějším tělesným proporcím oproti některým jiným pracovním plemenům je menší razance při obranách. V rámci plemene tak mají lepší předpoklad pro kvalitnější obrany mohutnější jedinci.

Základem sportovních úspěchů je vybudování úzkého kontaktu se psem, poskytnutí dostatečného času na celkový vývoj osobnosti psa a při výcviku uplatnění klidného a pozitivního přístupu. Nátlak a drill u plemene chodský pes nejsou tou správnou formou výcviku.

Záchranářský výcvik

Pokud by některá disciplína měla být označena za královskou disciplínu chodského psa, navíc s velkým praktickým dopadem, byl by to záchranářský výcvik. Chodský pes začíná být hojně vyhledávaným, a to nejen v České republice, pro svoji velikost, obratnost a vrozenou lásku k lidem. Jedinci určení k tomuto typu výcviku také nesmí být, vzhledem k terénu, po němž se pohybují, zbrklí. Záchranářskému výcviku se věnuje několik chodských psů, ale legendou je dnes již nežijící pes Daren Garsia, držitel atestu IZS. Svůj vynikající čich a výbornou orientaci využil při mnoha pátracích záchranných akcích u nás i v zahraničí (záchranářské práce po zemětřesení v Turecku).

Výběrových závodů se v roce 2008 zúčastnila Xena Bryvilsár a úspěšně složila mnoho zkoušek ZZP-N, RH-F A, ZZZ, RH-E, ZZP 1, ZZP 2, RH-T A.

Psů a fen se složenými záchranářskými zkouškami je mnoho. U chodských psů již počet překračuje 40 jedinců, kteří mají splněné základní záchranářské zkoušky. A mnoho chodských psů se záchranařině věnuje i ve větší míře a mají složené zkoušky vyššího stupně.

V sousedním Německu jsou 4 psi, kteří pracují v záchranných brigádách. Jedná se o Eycka (zkoušky DRW-WT-ET a DRW-VP-FLS), Elišku, Frostyho (zkoušky DRW-VT-ET) a Héliose z Letinské kovárny. Fenka Eliška z Letinské kovárny má složené zkoušky DR-WT-ET, DR-VP-MT a DVR-MT, které ji opravňují k zásahům ve spolupráci s ozbrojenými složkami Německa.

Dalším zajímavým odvětvím záchranářské práce je lavinové vyhledávání, kde i chodský pes má svoje zastoupení. Jedná se o psa Fidel Zelený kámen, který pracuje v rakouských Alpách. Zde je zajímavá reportáž televize ARD: www.youtube.com/watch?v=5Kca21yzodE

Agility

Agility je v současné době nejpopulárnějším sportem nejen mezi chodskými psy. Předností chodských psů je zde pohyblivost, mrštnost, výborná ovladatelnost, přesnost, ochota spolupracovat a nekonfliktnost.

Před několika lety se agility úspěšně věnovali Gabra na Barance a Willi Prima Nova. Oba závodili v elitní kategorii A3 a zúčastnili se Mistrovství republiky (Willi 8. místo, Gabra 3. místo). Gabra byla také v oficiální reprezentaci ČR. Kromě nich to byl dříve ještě v kategorii A2 Fox Prima Nova, který jezdil i do Rakouska a třikrát se zúčastnil MČR a Ch. Darri Stamo-Bud. V současné době běhá agility řada jedinců v kategorii LA1, LA2 a LA3 (Beebee Preberry).

V roce 2009 proběhlo 1. Mistrovství plemene, které nyní Klub přátel chodského psa pořádá pravidelně každý rok. Do budoucna lze očekávat, že v tomto sportu se bude objevovat stále více chodských psů doma i v zahraničí.

Dogtrekking

Dalším sportem, kde se chodští psi hojně objevují, je dogtrekking, ve kterém vynikají svou vytrvalostí a neúnavností. V poslední době toto odvětví u chodských psů zažívá nečekaný boom. Od roku 2010 Klub přátel chodského psa pořádá speciál plemene. V roce 2015 vyrazilo na trať téměř 40 týmů. Chodští psi se neztrácí ani mezi ostatními plemeny. Na delší tratě (tzv. longy) se pravidelně vydávají a výborně umisťují. Z minulosti lze jmenovat tyto úspěšné závodníky: Zaro Bryvilsár, Grini Prima Nova či Sion od Strážné skály. Grini dokonce se svým psovodem vybojovala parádní bronzovou medaili na MČR 2007. Aktuálně "longy" se svým majitelem absolvuje fenka Connie z Boršova. Často se s mnoha chodskými psy setkáme také na kratších tratích (tzv. mid), ovšem po příchodu do cíle je zřejmé, že pouhých 30-50 km chodské vytrvalce rozhodně nedokáže unavit.

Tanec se psem a dogdancing

Pro nápadité majitele psů je tu tanec se psem a dogdancing (jedná se o dva podobné sporty). Chodským průkopníkem v tomto sportu byla šikovná fenka Chamonixa Prima Nova, která se několikrát úspěšně účastnila i MČR. V roce 2005 si dokonce vytančila titul Mistr ČR.

Šampionem dogdancingu ČR se v roce 2013 stala fena Meiblees z Dašického zátiší. Od roku 2014 se Klub přátel chodského psa snaží podporovat i dogdancing speciál a na svém druhém ročníku (2015) už byl viděn zvýšený zájem o tohle sportovní odvětví. Od roku 2015 máme ve svých řadách i Mistra ČR mládeže v dogdancingu a je jí Arlin Preberry.

Dogfrisbee

Dogfrisbee je dalším sportem, který chodské psy baví a vynikají v něm. Ch. Darri Stamo-Bud se již zúčastnil mnoha závodů a seminářů po celé Evropě. Kromě toho závodil také v elitních kvalifikačních kategoriích na Mistrovství Evropy 2007 v Polsku (kde mu jen o vlásek unikl postup na světové finále). Avšak v dalších letech se stal 2x mistrem Evropy v Quadrupedu (2009 a 2010). Není však jediný, kdo v této disciplíně úspěšně závodí. Za fenky lze jmenovat např. Airu z Horské samoty, která je Mistr Evropy a České republiky v Quadrupedu, nebo Arlin Preberry, která už si také vybojovala účast na ME v dogfrisbee.

Syn Darriho a Airy Boogie Tokobo ve věku pouhých 20 měsíců dosáhl v Quadrupedu světového rekordu. A ve stejné disciplíně se Boogie stal v roce 2015 vícemistrem Evropy.

Canisterapie

Disciplína, kde mohou chodští psi opět projevit svou lásku k lidem a navíc i svou trpělivost. Canisterapeutické zkoušky má složeno 17 chodských psů. A mnoho z nich je praktikujícími terapeuty, kteří své vlohy pro tuto činnost ověřují pravidelným absolvováním zkoušek – Unicas z Gipova, Elf Lužanské hvozdy, Penelope Mag z Gipova, Aranell Bozdrs Voronda Nildo.

Asi další takovou zajímavostí je u chodských psů první asistenční pes, který pracuje od roku 2006, a to je Cid Dolský mlýn. Asistenčních psů je mezi chodskými psy více.

Obedience

Obedience je další disciplínou, která si našla u chodských psů mnoho svých zájemců. Proto od roku 2013 Klub přátel chodských psů spolupořádá Mistrovství českých národních plemen v Obedience, kde je chodský pes nejčastěji zastoupeným plemenem. Přes 20 chodských psů má složené různé zkoušky z Obedience – Cessy z Melechovské stráně, Orlando James z Gipova. Fenka Tajemná Estrella z Dašického zátiší se v roce 2014 zúčastnila MČR v Obedience.

Pasení

Nelze opomenout také pasení dobytka, jeden z nejstarších úkolů chodského psa. Několik jedinců je či bylo využíváno většinou k práci s ovcemi, své uplatnění najde chodský pes také u krav, koz či koní. Zkoušku vloh ovčáckého psa (ZVOP) má složeno již 18 chodských psů. Fenka Larra Krosandra má zkoušku HWT. Cedra Cidabro a její matka Berta Cidabro pásly ovce každý den. A i Werra z Dašického zátiší, ač nemá žádné zkoušky na pasení, je využívána při pasení dobytka a je hodnocena velice kladně.

Ostatní činnosti

Kromě výše jmenovaných sportů existují ještě další a vzhledem k výborným fyzickým i psychickým vlastnostem plemene je nejspíš jen otázkou času, kdy prorazí i v nich. Například Vief z Dašického zátiší vlastní coursingovou licenci. Orchidea Lukato Gold, Arlin Preberry a Boogie Tokobo mají složenu vytrvalostní zkoušku.

Další zajímavostí je určitě i mantrailing. Naši kolegové v Německu svoje chodské psy už v této disciplíně cvičí a už i v ČR se objevují první chodští psy se zájmem o mantrailing. Ve Švédsku jsou Crasty a Ester Gaviro využíváni k armádnímu výcviku, kde pracují jako takzvaný biologický senzor a jejich nedávné složení zkoušek jen potvrzují jejich kvality.

Zdraví a péče

CHP je pes přirozeného vzhledu, nešlechtěný k žádným extrémním tělesným znakům - ztěžujícím běžný život.

Matky jsou plodné, rodí v naprosté většině případů přirozenou cestou, mají dostatek mléka. Štěňata jsou po očištění z plodových obalů ve velmi krátké době schopná hledat zdroj mléka, absence sacího reflexu je výjimkou.

Chodský pes je odolný, houževnatý, nevadí mu u nás běžné zimy, spíše hůře snáší extrémně teplé počasí. Pak je skutečně nutností poskytnout mu stín a možnost ochlazení.